DVD

DVD je dalším typem optického nosiče (z angličtiny Digital Versatile Disc nebo Digital Video Disc), který může obsahovat filmy ve vysoké obrazové a zvukové kvalitě nebo jiná data. Média DVD jsou polykarbonové disky, navenek stejná jako média CD. Pro čtení dat se používá laserové světlo s odlišnou vlnovou délkou než u CD. DVD poskytuje efektivnější korekci chyb a vyšší kapacitu záznamu. Médium umožňuje zápis na jednu nebo obě dvě strany, v jedné nebo dvou vrstvách na každou stranu. Na počtu stran a vrstev závisí kapacita média.

Základní rozdělení DVD podle velikosti kapacity a vrstev záznamu:

  • DVD5: jednostranné, jedna vrstva, kapacita 4,7 GB
  • DVD9: jednostranné, dvě vrstvy, kapacita 8,5 GB
  • DVD10: oboustranné, jedna vrstva na každé straně, kapacita 9,4 GB

Typy DVD:

  • DVD-Video (obsahuje obraz a zvuk)
  • DVD-Audio (obsahuje zvuk v kvalitě CD a lepší)
  • DVD Data (obsahuje údaje)

Více informací naleznete zde

Označení „+“ a „–“ představuje dva různé technické standardy, které jsou do určité míry kompatibilní.

Tento formát byl podobným průkopníkem v oblasti DVD, tedy obdobně jako u CD-DA v oblasti CD. Prvním formátem u DVD se stal právě DVD-Video, který se stal natolik populární, že vytlačil z trhu své předchůdce v podobě VHS. Nabízí podstatně vyšší kvalitu jak obrazovou tak i zvukovou. Disky mohou obsahovat i bonusové části související s filmem. Video je ve formátu MPEG-2, až 8 jazykových verzí zvuku, možnost využití až do 32 verzí titulků a 9 různých pohledů kamery. Obsahuje také navigační systém pro snadný přístup k jednotlivým informacím a dalším funkcím. Kapitoly patří mezi další užitečné vlastnosti tohoto formátu, díky nim je rozdělen film na několik kapitol pro snadnější orientaci. Pro lepší a rychlejší orientaci je k dispozici i navigace pomocí tzv. menu.

DVD-Audio je nástupcem CD-DA. Jeho předností je kromě velké kapacity, kterou DVD poskytuje, také možnost uložit na disk digitální záznam zvuku s vyšší vzorkovací frekvencí (48, 96 nebo 192 kHz) a s větší datovou hloubkou (místo 16 bitů u Audio CD až 24 bitů u DVD Audio). Tento formát vznikl v roce 1999.

DVD-ROM („read only“, jen pro čtení) je pomyslný nástupce formátu CD-ROM. Oproti CD-ROM vzrostla kapacita více než na 6 násobek u nejjednodušší verze, u oboustranného dvouvrstvého disku je to až 24 násobek. Čtení DVD je možné ve všech zařízeních vybavených jednotkou DVD. Vyrábí se lisováním. Využívá rozšířeného formátu UDF/ISO (Universal data format /Industrial standard organisation) přístupný ke čtení ve všech počítačových operačních systémech s podporou UDF.

Je kombinací dvou nebo více formátů.

DVD5 je jednostranný a jednovrstvý disk. Obsahuje informace (záznam) na spodní vrstvě a nabízí kapacitu 4,7 GB. Podle struktury záznamu může DVD5 obsahovat záznam kolem 130 minut. Vrchní vrstva není používána a neobsahuje žádné datové informace.

DVD9 je jednostranný, dvouvrstvý disk, obsahující informace na dvou vrstvách. Spodní vrstva je polotransparentní a umožňuje čtecímu laseru načítat obě vrstvy z jedné strany. DVD9 nabízí kapacitu 8,5 GB. Podle struktury záznamu může DVD9 obsahovat záznam o délce kolem 240 minut.

DVD10 je oboustranný, jednovrstvý disk, který obsahuje dvě informační vrstvy (záznamy). Tento typ umožňuje čtení disku z obou stran. DVD10 nabízí kapacitu 9,4 GB a může obsahovat záznam kolem 260 minut.