Encyklopedie FERMATA, a.s. – vše co potřebuje vědět…

Slovníček pojmů Vám osvětlí pojmy související s lisováním CD, DVD a Blu-ray disků, výrobou tiskovin a další zajímavosti, které k lisování patří.

Pokud zde nenajdete, co jste hledali, obraťte se na nás a my Vaše dotazy rádi zodpovíme.

 Napište nám, prosím: Poptávkový formulář

Více informací naleznete zde

Authoring

DVD authoring je proces, při kterém se vytváří DVD Video, které pak lze přehrát v DVD přehrávači. Při tomto procesu dochází k vytváření struktury disku DVD videa včetně vytváření a programování DVD menu.

Barevnost 4/4, barevnost 4/0

Barevnost je termín, se kterým se můžeme setkat hlavně v polygrafii. Barevnost popisuje množství barev, kterými bude médium potištěno. Ofsetový tisk používá v základu 4 barvy, tzv. CMYK, stejně tak je to v případě digitálního tisku. U ofsetového tisku je také možné tisknout přímými barvami (Pantone).
Číslo před lomítkem je počet barev na přední straně média a číslo za lomítkem je počet barev na rubové straně média.
Barevnost 4/4 (CMYK/CMYK) – oboustranný plnobarevný tisk
Barevnost 4/0 (CMYK) – jednostranný plnobarevný tisk (druhá strana si zachová barvu papíru či jiného média, na které se tiskne)
Barevnost 1/0 (K) – jednobarevný tisk z jedné strany (černobílý)
Barevnost 4/1 (CMYK / K) – první strana plnobarevná, druhá zpravidla černobílá

Bitmapová grafika

Bitmapová grafika (rastrová grafika) je tvořena pixely. Bitmapovou grafiku můžete poznat například podle přípony souboru, ve kterém je grafika uložena. Nejpoužívanější bitmapové formáty jsou .jpg, .gif, .png, .bmp, .tif a další.

BIEM

BIEM je mezinárodní organizace, která zastupuje mechanická práva společností. Mechanická práva společnosti existují ve většině zemí. BIEM poskytuje licence k reprodukci písní (včetně hudebních, literárních a dramatických děl). Jejich členové jsou skladatelé, autoři a vydavatelé a jejich klienty jsou nahrávací společnosti a další uživatelé hudebních nahrávek. BIEM také poskytuje mechanické aspekty stahování hudby přes internet.

Členové autorské organizace BIEM:
1. Albania ALBAUTOR
2. Argentina SADAIC
3. Austria AUSTROMECHANA
4. Belgium SABAM
5. Brazil SBACEM
6. Bulgaria MUSICAUTOR
7. Canada SODRAC
8. Chile SCD
9. China MCSC
10. Croatia HDS
11. Denmark, Norway, Sweden, Finland, Iceland, Lithuania and Estonia NCB
12. France SDRM
13. Georgia GESAP
14. Germany GEMA
15. Greece AEPI
16. Guinea-Bissau SGA
17. Hong Kong CASH
18. Hungary ARTISJUS
19. Israel ACUM
20. Italy, The Vatican, San Marino SIAE
21. Japan JASRAC
22. Malaysia MACP
23. Mexico SACM
24. Netherlands STEMRA
25. Peru APDAYC
26. Philippines FILSCAP
27. Poland ZAIKS
28. Portugal SPA
29. Romania UCMR-ADA
30. Russian Federation RAO
31. Serbia and Montenegro SOKOJ
32. Slovakia SOZA
33. Slovenia SAZAS
34. Spain SGAE
35. Switzerland, Liechtenstein SUISA
36. Trinidad, Tobago COTT
37. Turkey MESAM
38. Ukraine UACRR
39. United Kingdom MCPS
40. United States of America HARRY-FOX
41. Uruguay AGADU
42. Venezuela SACVEN

Bonding

Bonding je metoda lepení dvou vrstev DVD9 (digital versatile disc).

CMYK

CMYK je zkratkou vytvořenou z písmen anglických názvů pro 4 barvy – Cyan (azurová), Magenta (purpurová), Yelow (žlutá), BlacK (černá). CMYK jako takový je pak název pro barevný prostor, ve kterém se tisknou tiskoviny na ofsetovém či digitálním stroji. Každá z barev má škálu odstínů od 0 do 100. Soutiskem částečných pokrytí těchto barev pak získáme výsledný odstín. V praxi je možné pracovat s maximálním soutiskem cca 240 (součet pokrytí jednotlivých barev).
Bílou barvu netiskneme – je to barva podkladu. V případě optických datových nosičů musíme potisknout CD či DVD bílou podkladovou plochou a soutisk všech barev na daném místě bude 0.
K CMYKu je možné přidat i další barvy (Pantone), nebo naopak nepoužít všechny. Přidáním Pantone barev, lze dosáhnout velice zajímavých efektů (např. metalické barvy, zlaté, stříbrné, reflexní,…)

CSS

CSS neboli Content Scrambling Systém je ochrana proti nelegálnímu kopírování, tato ochrana se používá u DVD-Video nosičů.

Čtení dat

Data na optických datových nosičích jsou uspořádána do spirály, která se vine po celém disku od vnitřního okraje po okraj vnější. Data jsou uspořádána ve formě prohlubní (tzv. pit) a výstupků (tvz. land), kde prohlubeň znamená 0 a výstupek 1.
Optický datový nosič se skládá z polykarbonátové vrstvy, která je před roztavením ve formě granulí, a z pokovení (stříbrné, zlaté) jako záznamová vrstva. Samotné čtení dat pak probíhá pomocí laserového paprsku, který prochází skrz polopropustné zrcadlo a zaostřovací soustavu čoček až k samotnému optickému disku. Zde je buď paprsek zaostřen v prohlubni (datová informace 0), nebo je od výstupku odražen zpět k poloprůhlednému zrcadlu (datová informace 1). V případě že disk obsahuje více vrstev, čtecí laser zvýší svůj výkon a zaostřovací systém zaostří na následující vrstvu. Laserový paprsek tedy projde skrz první vrstvu až do druhé, kde se teprve odrazí a jde zpět.

Digitální nátisk

Digitální nátisk se tiskne pro kontrolu barevnosti a vzhledu dokumentu před samotným tiskem.

Chemický nátisk je zastaralá technologie nátisku. Chemický nátisk se vytváří z litografií (jednotlivých plátů). Tato technologie je drahá a časově náročnější než digitální nátisk. Rozsah barev, který je schopen reprodukovat chemický nátisk je menší, než je tomu u digitálního nátisku. V současné době se litografie, až na výjimky, prakticky nepoužívají. Nahradila je technologie CTP = Computer to Plate = Data přímo na tiskovou desku.

DPI

DPI je zkratkou anglických slov Dot Per Inch a doslova znamená „Bodů na palec“. Tím se rozumí „počet“ tiskových bodů, který se vejde vedle sebe do délky 1 palce (2,66 mm). Čím vyšší rozlišení, tím větší kvalita (jemnost) tisku. 300 DPI je minimální tiskové rozlišení pro profesionální tisk.

DTP

Výraz desktop publishing (zkráceně DTP) pochází z angličtiny. Jedná se o tvorbu tištěného dokumentu za pomoci počítače. K tomu, aby mohl dokument vzniknout, je zapotřebí kromě počítače a obsluhy, obvykle DTP operátor nebo grafik.
Termín DTP se rozšířil v 80. letech 20. století, kdy společnost Aldus uvedla na trh sázecí program PageMaker. Tento program časem doplnily profesionální QuarkXpress, Adobe InDesign, zdarma poskytovaný TeX a jeho pozdější komerční klony a v posledních pár letech také Scribus.
Samotná sazba dokumentu spočívá ve vkládání textů a obrázků na stránku a jejich úpravách. Většina sázecích programů pracuje v režimu WYSIWYG a nabízí celou řadu funkcí, od importu mnoha formátů až po pokročilou přípravu dat pro tisk.

Duplex

Duplex je označení pro tisk dvěma barvami. Jedná se většinou o některé ze 4 barev CMYKu, Pantone (přímá barva), nebo o jejich kombinaci. Soutiskem těchto dvou barev je možno simulovat spektrum barev, které je možno definovat jako všechny kombinace jednotlivých pokrytí daných barev.
K duplexu se sahá jedině z důvodu nižších tiskových nákladů, které ale většinou nevyváží zvýšenou náročnost na pracnost přípravy tiskových podkladů pro grafické studio. Výsledkem je „dvoubarevný“ tisk, který v očích spotřebitelů ve srovnání s plnobarevným tiskem většinou neobstojí.
Obdobou je pak triplex – kombinace 3 barev.

Glassmaster / Stamper

Před zahájením lisování CD či DVD disků se vyrábí tzv. stamper, který je vytvořen z glassmasteru. Jako podklad pro prvotní zachycení dat z premasteru je použito sklo (z ang. glass, odtud glassmaster). Skleněný podklad má na povrchu kovovou fotorezistentní vrstvu, která se pomocí laserového paprsku nasvěcuje. Místa, která jsou tímto paprskem nasvícena, se po vyvolání vyplaví, a tím vzniknou prohlubně až na sklo. Po té se v galvanické lázni sejme negativ na niklový plech, a tak vznikne tzv. stamper, který je základem pro formy na lisování CD a DVD.

Grafický mastering

Část datového nosiče CD či DVD může být nahrazena textem, ovšem za cenu snížení kapacity nosiče. Text může být umístěn do mezikruží na vnějším okraji desky. Zákazník může specifikovat, z které strany má být text čitelný. Zda ze strany snímání záznamu nebo ze strany potisku CD či DVD.

IFPI kód

IFPI kód nalezneme na každé matrici a na každém lisu na formě.

ISRC kód

U CD-Audio může být označen každý track tímto kódem, který zákazník získá u OSA.

LBR kód

LBR kód – lisování CD či DVD s označeným stamper šroubem (kód formy / Modul code).

Macrovision

Macrovision je společnost, která se zabývá vývojem ochran proti nelegálnímu kopírování. Mezi její produkty patří stejnojmenná ochrana Macrovision. Společnost má na svém seznamu i ochrany pro CD-Audio, kterou je například Cactus Data Shield či pro datová média v podobě SafeDisc 2 a 3.

Maska

CD s tzv. malou maskou nemají pokovení po celém disku. Může mít průměr 78 mm, 96 mm nebo 110 mm. Přes malou masku se může udělat potisk, který nebude přes celý disk. To pak dělá zajímavý efekt, kdy může být část disku průhledná a část potištěná.

Master

Master je podklad pro mastering dodaný zákazníkem ve formě CD / CD-R, DVD / DVD-R. Podklady mohou být také zaslány elektronicky přes FTP ve formátu obrazu disku (tzv. image). Výroba matrice trvá 4 hodiny. Tzv. otec je 1. matrice, je to první vypálení záznamu na sklo. Matka je pak negativní kopií otce.

Mastering (glassmastering)

Mastering je proces výroby matrice z masteru. Výroba matrice trvá cca 4 hodiny. Otec se nazývá 1. matrice a matka je negativní kopií otce. Matrice se upevní do lisovacího stroje a z této matrice se lisují identická CD a DVD.

Ofsetový tisk

Ofset je typ technologie tisku, je to tzv. tisk nepřímý, protože je barva nejdříve nanášena na válce a z válců teprve na papír / CD / DVD / Blu-ray.  Na ofsetovém stroji se mohou tisknout větší detaily, například fotografie.  Pojmenování „ofset“ je z anglického výrazu „off-set“, překlad do češtiny –  tisk přenosný, nepřímý.

OSA - Ochranný svaz autorský

OSA – Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o.s. (dále jen OSA) je občanské sdružení, které získalo od ministerstva kultury České republiky statut tzv. kolektivního správce s oprávněním vybírat poplatky za veřejné hudební produkce. Vede rejstřík zastupovaných autorů, kterým má část těchto poplatků zprostředkovávat jako plnění autorských práv – tzv. autorské odměny. Podle platných zákonů vybírá poplatky i za díla, jejichž autory nezastupuje. Těmto autorům, pokud se sami nepřihlásí a neuvedou přesně a podrobně označení všech dotčených produkcí, však autorské odměny nevyplácí.

Pantone – potisk CD a DVD

Barva Pantone je tzv. přímá barva, kterou je možno použít v tiskové technologii sítotisku („Matching Pantone Systém“). Pantone barvy si můžete vybrat na vzorkovnících, které garantují dosažení přesného odstínu vybrané barvy po potištění CD a DVD.

PDF

PDF je zkratka z anglických slov Portable Document Format. Jedná se o Formát vymyšlený společností Adobe pro mnoho způsobů použití. Jeho obecně nejvyužívanější možnosti jsou:
• možnost umístění relativně velkého množství textů i grafiky do jednoho vícestránkového dokumentu, jehož výsledná velikost v kB je malá. Hodí se tak pro posílání poštou i pro umístění na internet.
• PDF soubor uložený na internet je čitelný pro internetové vyhledávače. Vyplývá z toho, že PDF dokumenty na internetu jsou fulltextově prohledatelné.
• Dokument PDF může být chráněn proti editaci. Můžete tak např. posílat dokumenty, u kterých si nepřejete, aby je mohl někdo bez Vašeho svolení změnit.
• PDF není cizí bitmapová grafika ani vektorová grafika, proto je PDF oblíbeným formátem pro přenos grafických dat např. do tiskárny (tiskové PDF).

Pixel

Pixel je základní zobrazovací jednotkou. Pixel nemá fixní velikost v mm, jedná se o relativní jednotku, jejíž velikost je dána velikostí jednoho zobrazovacího bodu na monitoru.
Každý pixel má svou barevnou hloubku.

Plát

Plát je označení pro „tiskový plát“ používaný u ofsetového tisku. Do plátu je zaznamenána grafika (např. naleptáním), která má být vytištěna jednou z barev ofsetového tisku (popřípadě Pantone barvy). V tisku se pak použije tolik plátů, kolika barvami se tiskne (u CMYK jsou to čtyři pláty).

Pokovení

Po vyrobení CD či DVD z polykarbonátu se musí plastový disk pokovit reflexní vrstvou. Standardně se pokovuje slitinou stříbra, méně již zlatem, které je nákladnější. Pokovení odráží laserový snímací paprsek, a tím umožní čtení záznamu na optickém disku.

Přetisk

Přetisk se používá ve spojení přetisk barvy (přetisk výplně, přetisk obrysu). Pokud použijeme přetisk (grafické studio) např. na text v tiskovině, tak v místech, kde je pod textem i další grafika, nebude na výstupu tato podkladová grafika tištěna, ale bude vytištěna jen barva textu (někdy se setkáváme s „přetisk černé“). Přetisk se používá, aby nedocházelo k optickému promísení podkladové barvy s barvou, která je nad ní „přetiskovaná barva“.

Rastr

Pro technologii potisku CD a DVD je někdy potřeba vyjádřit různé barevné odstíny. V případě černobílých obrázků jsou to různé odstíny šedé, v případě barevných je spektrum barev daleko zajímavější.
Při použití jedné barvy (nejčastěji černé) je potřeba při tisku nějak vyrobit tmavší a světlejší místa. Toho se dosahuje pomocí soutisku jednotlivých bodů, které jsou buď stejně daleko od sebe a liší se velikostí (tmavšímu místu odpovídá větší bod), nebo jsou naopak stejně velké a nejsou stejně daleko od sebe (tmavšímu místu odpovídá větší koncentrace bodů na jednotce plochy). V obou případech se pro rozmístění bodů používá výraz „rastr“ (česky nejspíš „síť“ nebo „mřížka“).
Autotypický rastr
První případ je obvyklejší. Rastru, který používá stejnou vzdálenost bodů různé velikosti, se říká „autotypický“.
Natočení rastru
Pokud bychom jednotlivé body autotypického rastru uspořádali do vodorovných (svislých) linek, dostaneme takové provedení rastru, které bude lidskému oku nejlépe viditelné (při stejné vzdálenosti linek bude lidské oko vnímat rastr nejvíc). Pokud naopak tuto síť bodů natočíme o 45° (polovina pravého úhlu), bude rušivý efekt nejmenší. Zkuste si vzít do ruky libovolné noviny (černobílé) a najděte si nějakou reklamu, kde je použit obrázek s různými stupni šedi (nejčastěji nějaká fotografie – dům, auto, lidský obličej apod.). Podívejte se na obrázek zblízka a uvidíte jednotlivé body rastru. Všimněte si, že rastr je natočen právě o 45°. Když si naopak noviny natočíte o stejných 45° a podíváte se na obrázek znovu, už vám přechody mezi jednotlivými odstíny šedé nebudou připadat tak plynulé.
V případě barevných obrázků je to zajímavější. Barevné fotografie se při tisku nejčastěji skládají ze čtyř základních barev CMYK (C = Cyan, azurová; M = Magenta, purpurová; Y = Yellow, žlutá; K = blacK nebo Key, černá). Abychom rastr učinili co nejméně viditelný, pootočíme síť tiskových bodů pro každou z uvedených čtyř barev o jiný úhel.
Nejobvyklejší natočení rastru u základních barev CMYK pro ofsetový tisk je C = 15°; M = 75°; Y = 0; K = 45°. Pokud použijeme právě toto natočení rastru, vznikne při tisku složením jednotlivých bodů všech čtyř barev vzorek (textura) připomínající kytičky a nazývaný „rozeta“.

Rastr u digitálního tisku

Pro tisk na digitálních tiskových strojích se nejčastěji používá rastr, který vychází z bitmapy, podobně jako je tomu u laserových tiskáren. V tomto případě jde tedy o pravoúhlý rastr s natočením 0°. Na rozdíl od klasických tiskových technologií však digitální tisk umožňuje tisknout každý pixel v několika různých denzitách (stupních šedi). Nejčastěji je to 8 bitů (tedy 256 odstínů) pro každou tiskovou barvu. Některé digitální stroje ovšem používají vyspělé rastrování s natáčením rastru jednotlivých barev, jehož pomocí se vytváří rozetový efekt. Zachovávají si však přitom možnost tisknout každý pixel v různých odstínech dané barvy (a často i volit počet bitů určující odstíny šedi). V některých případech tak dnes už může digitální tisk předčit tisk ofsetový v určitých konkrétních úlohách (světlejší místa barevných fotografií), čímž vyvažuje své tradiční nevýhody (menší stálost barevných odstínů u jednobarevných světlých ploch a pozvolných vektorových přechodů).
Hustota rastru
Hustota rastru se udává v linkách na palec (line per inch, lpi). Maximální hustota rastru, který můžeme v konkrétním případě použít, je přitom většinou omezena veličinou, která je velmi názorně nazvána „nárůst tiskového bodu“- na savějším papíře se tiskový bod více rozpíjí, proto je třeba umísťovat tiskové body dál od sebe.
Hustota rastru ve vztahu k rozlišení obrázku
Při ukládání obrázků, které chceme tisknout, bývá často důležité zvolit jejich správné rozlišení. Když zvolíme malé rozlišení, nebudou při tisku vidět detaily a v horším případě bude obrázek „zubatý“. Když naopak zvolíte příliš podrobné rozlišení, při tisku se toto větší rozlišení nijak neprojeví – a obrázky vám zaberou mnohem více místa na disku (při dvojnásobném rozlišení čtyřikrát tolik, při pětinásobném 25krát tolik atd.). Jaké je tedy ideální rozlišení?
Obrázek má mít dvakrát tolik dpi, kolik lpi bude mít rastr při tisku. Přitom obrázek je uložen v pixelech, tedy v bodech, a ne v bodech na palec. Počet palců (tedy to „i“ v jednotce dpi) dostanete z předpokládané velikosti obrázku po vytištění.
Vyřazování
Vyřazováním stránek se rozumí umístění stránek na tiskový arch, a to tak, aby po vytištění a složení tiskového archu následovaly jednotlivé stránky po sobě ve správném pořadí (tj. 1, 2, 3, 4, 5 atd.). Možností vyřazení archu je celá řada, většinou jde o maximální využití plochy tiskového archu. Nejčastěji se při tisku vyřazuje 16 stran (tři lomy).

Sítotisk

Sítotisk se používá zejména u tisku z dat, která jsou složena z přímých barev. Tisk se provádí přes síta, kterými jsou protlačovány barvy stěrkami. Síta se skládají z rámu z kovu / plastu, na který je napnutá síťovina jako malířské plátno.

Soutisk

Soutisk je součet procentuálního pokrytí barev při ofsetovém tisku. Zjednodušeně řečeno, nám soutisk říká, kolik barvy je použito v jediném místě výtisku.
V praxi je maximální vytisknutelný soutisk většinou 240. V ofsetovém tisku (CMYK) si to lze představit např. jako 100, 30, 60, 50. Při větším množství barvy by se mohl tisk začít slévat (ztráta detailů) a byl by také problém s usycháním.

Spad neboli spadávka

Spad nebo také Spadávka je označením pro přesah tištěného dokumentu přes okraje výsledného formátu. Spadu se užívá z důvodu možných nepřesností při „ořezávání“ výsledné tiskoviny na přesný formát (jelikož se na rozdíl od kancelářského tisku tiskne na větší formáty papíru, které se pak následně „ořežou)“. Pokud bychom spadu neužili (a při řezání by došlo k posunu) tak grafika, která byla navržena až ke kraji dokumentu, by vedle sebe měla viditelný bílý proužek.
Z tohoto důvodu se užívá spadu všude, kde nám grafika zasahuje až ke kraji dokumentu. Alternativou tisku „na spad“ je tisk „na zrcadlo“.

Technické zabezpečení DTP

Hlavním článkem DTP sestavy je počítač, ke kterému jsou připojena odpovídající vstupně výstupní zařízení – např: skener, tiskárna, tablet, digitální fotoaparát, kamera a další. Vedoucí firma vyrábějící počítače pro oblast DTP – firma Apple, která přišla s řadou počítačů Macintosh. Tuto vedoucí pozici získala především díky jednoduchému, snadno pochopitelnému a intuitivnímu ovládání vlastního operačního systému. Proto k těmto počítačům mohli v devadesátých letech začít přecházet grafici a tehdejší typografové a sazeči bez další znalosti IT. Tím nastal boom v předtiskové přípravě a firma Apple si tento segment trhu, vedle zpracování hudby a videa (z podobných důvodů), naprosto podmanila. Dalším důvodem byla pochopitelně celková filosofie, výkon a koncepce postavená na jazyku PostScript, který dokázal elektronicky interpretovat výstup pro další zpracování na litografie nebo PDF.

Tisk Pantone barvami v polygrafii

Výše zmíněná přesnost je garantována přímo tiskárnami, které všechny systém Pantone znají, používají a mají na něj kalibrované tiskové stroje. Obecně se dá říci, že na výslednou barvu má velký vliv i barva a struktura papíru, proto se vzorkovníky prodávají na více typech papíru.
U Pantone je na výběr z velkého množství speciálních barev. Můžete tak použít např. metalické či reflexní barvy pro dosažení nezvyklých efektů.
Pantone barvy jsou vynikající pro definování přesných barev v rámci corporate identity. Nabízejí vždy stejnou barvu na výstupu a to při 100% pokrytí barvy. Definování „Vaší corporate barvy“ tak bude bez problému.

Tiskové PDF

Tiskové PDF je nepoužívanějším způsobem, jakým se dnes předávají tiskové podklady do tiskárny. Tiskové PDF je termín, se kterým se setkáte u profesionální tiskové produkce (grafické studio, tiskárna, reklamní agentura).
Tiskové PDF se od jiných PDF liší několika prvky:
• Velikost PDF je v mm větší, než výsledný vytištěný dokument (kvůli přesahu).
• Obsahuje ořezové a pasovací značky
• Obrázky v tiskovém PDF jsou ve vysokém rozlišení 300 Dpi, což je minimální tiskové rozlišení pro profesionální tisk.

Vektor, vektorová grafika

Vektor (či vektorová grafika) je grafika vytvořená pomocí křivky, (která definuje tvar objektu) a výplně (která definuje barvu objektu). Na vektorové grafice je důležité, že jí je možné reprodukovat v libovolné velikosti (vytisknout ji v libovolném měřítku) bez ztráty kvality.
Pro laika je vektor nerozpoznatelný od bitmapové grafiky (bitmapová grafika). Jediným avšak spolehlivým rozpoznávacím prvkem jsou pro laika přípony souborů, ve kterých máte např. logo uložené. Nejpoužívanější vektorové formáty souborů:
Názevsouboru.cdr         (Grafický program – Corel Draw www.corel.com)
Názevsouboru.ai            (Grafický program – Adobe Illustrátor www.adobe.com)
Názevsouboru.eps        (Encapsulated PostScript – je možné jej editovat ve všech vektorových programech)
…a další

Vykrývání

Pokud nějaký objekt tisknete na barevné pozadí, na místě objektu bývá pozadí přerušeno. Jinými slovy, objekt zabírá v daném místě určitý přesně ohraničený prostor, a co je „pod ním“, se netiskne. Tomuto způsobu se říká vykrývání. Druhá možnost je tisknout objekt „přes“ pozadí. Pak jde o přetisk.
Vykrývání je mnohem náročnější na soutisk barev. Nepříjemné efekty (nejčastěji bílé linky) přitom nastávají už při rozpasování barev o zhruba 0,05 mm. Proto vznikla metoda vytváření přesahů nazývaná trapping (viz dále), která zamezuje nejméně žádoucím efektům při špatném soutisku vykrývaných objektů.
Naopak při používání přetisku nečiní špatný soutisk barev žádný problém. S přetiskem je ovšem potřeba pracovat citlivě, protože žádná barva není 100% krycí a barvy a objekty na přetiskovaném pozadí ovlivňují barevnost objektu. Přetisku se využívá například pro překrytí přechodu mezi dvěma barvami černou linkou. Protože však ani černá barva není úplně krycí, dá se přetisku černou barvou využívat jenom tehdy, když jsou černé objekty malé nebo když je v místě tištěného černého objektu pozadí bez výrazných přechodů. Přetiskem se rovněž dají vytvářet některé zajímavé efekty, je ovšem třeba s ním při grafickém návrhu zacházet citlivě.

WCI kroužek

WCI je název matrice, standardně bez čárek a háčků, avšak na přání zákazníka lze udělat název matrice s diakritikou. Označení s diakritikou je za úhradu.

Zápis dat

Při tzv. lisování médií jsou data umístěna již při výrobě. Na výrobu lisovaných disků je zapotřebí speciálního zařízení. Výhodou lisování je maximální kompatibilita se všemi přehrávači a mechanikami pro daný typ disku. Dalším nesporným plusem je vyšší trvanlivost a kvalita záznamu. Lisované disky by měli udržet data až po dobu 100 let. U velkého objemu lisovaných disků může jejich cena klesnout pod cenu zapisovatelných disků. Lisované disky navíc mohou obsahovat ochrany, proti neoprávněnému kopírování.

© - copyright (označení nositele práva autorského, tzv. copyrightová doložka)

Autorské právo (anglicky označováno jako copyright) je odvětví práva, které popisuje nároky tvůrců tzv. „autorských děl“, tzn. spisovatele, hudebníky, filmaře, programátory apod. na ochranu před nespravedlivým využíváním jejich tvorby. Prostřednictvím autorského práva poskytuje stát po jistou omezenou dobu autorům výlučnou možnost rozhodnout o některých aspektech využívání jejich děl. Autorské právo je součástí tzv. duševního vlastnictví. Autorské právo je v Česku upraveno autorským zákonem (zákon č. 121/2000 Sb. ve znění pozdějších novelizací), v mezinárodním právu je základem několik mezinárodních úmluv, hlavně tzv. Bernská úmluva z roku 1886 a Všeobecná úmluva o autorském právu uzavřená v Ženevě v roce 1952.

℗ - phonogram (označení nositele práva výrobce zvukového záznamu, tzv. fonogramová výhrada)

Symbol ℗, který označuje tzv. fonogramovou výhradu podle Římské úmluvy. Takto se na zvukových nosičích uvádějí informace o nositelích práv k fonogramu a k právu výkonného umělce k jeho výkonu.